Složení buněčných stěn severoamerického topolu bavlníkového (Populus deltoides) pomocí genové manipulace ovlivnila prof.Debra Mohnen z University of Georgie se svým týmem. Strom rychleji roste a obsahuje poměrně více celulózy oproti nežádanému pektinu a xylanu. Dosáhli toho potlačením exprese genu GAUT12 pomocí speciálně navržených molekul ribonukleové kyseliny. Nedochází proto k biosyntéze enzymu, který gen kóduje a jež hraje důležitou roli právě při syntéze xylanu a pektinu. Takové dřevo rovněž snáze podléhá bakteriálnímu rozkladu, takže ho lze lépe využít jako biomasu. Genové manipulace v současnosti směřují spíš k ovlivňování regulačních pochodů v organismech než v zavádění nových genů, jak tomu bylo dříve. Na obrázku vidíme hájek topolů bavlníkových na břehu řeky Arkansas v Coloradu, foto Dave Powell, USDA Forest Service, Wikimedia Commons, CC BY 3.0 us.
Dr. Ing. Jaroslav Salava, Výzkumný ústav rostlinné výroby, 26.3.2015: Z hodnocení změn chemického složení vyplývá, že se objevují velmi silné důkazy o tom, že transgenóze narušuje složení plodin méně než tradiční šlechtění.
